Menu
Obec Nemojany
Nemojany

Francouzi v Lulči – epizoda z roku 1805

V roce 1805, dne 2. prosince, proběhla památná bitva u Slavkova, známá též jako bitva tří císařů. Francouzská armáda v čele s císařem Napoleonem Bonapartem zde drtivě porazila vojsko spojenců (tzv. III. koalice), jimiž bylo Rusko v čele s carem Alexandrem I. a generálem M. I. Kutuzovem, Rakousko pod vrchním velením císaře Františka I.

Tuto vzpomínku píši v rámci akcí spojených s rekonstrukcí bitvy u Slavkova, včetně pietního aktu na Mohyle míru u obce Prace. 

Dne 28. července 1805 uzavřely státy Anglie, Rakousko a Rusko tzv. III. koalici a vyhlásily Francii válku. Aby se Napoleon vyhnul obranné válce, rozhodl se zaútočit na nejbližšího nepřítele – Rakousko a posléze se vypořádat s Rusy. To se mu také podařilo a v průběhu měsíce října dostal se až na Moravu. Rusové byli zatlačeni k Olomouci, Napoleon obsadil Brno a území spojnice Brno – Vídeň. Zde začíná naše krátká epizoda týkající se obce Luleč a okolí.

Ve staré kronice o Lulči se píše: Lulč (Luleč) v roce 1805 vydrancován Francouzi. Jak tedy vidno i naše osada a okolní vesnice (Nemojany, Tučapy atd.) nesla těžké následky a zaplatila velmi velkou daň, daň války neslavné, války tří císařů u Slavkova. Napoleonská vojska rychle se přesunula od Ulmu až na Moravu. Dne 19. listopadu 1805 obklopil Napoleon i Brno, jeho jezdecký předvoj obsadil dokonce i Vyškov.

Napoleon

Farář lulečský – Jan Roháček ve farské kronice píše: Dne 20. listopadu byli již Francouzi v Lulči. Napřed přijely hlídky, které od obce vymáhaly výpalné 250 zlatých. Uspokojily se však se 100 zlatými a farářovým koněm. Pak přijel další oddíl a ten přijal vědro vína. Nakonec přijel do obce sám generál Milhaud se svojí družinou. Ten učinil dalšímu drancování u nás konec a zacházeli se mnou i s mými farníky velmi šetrně. Přinutili mě, abych při obědě společně s nimi k jednomu stolu zasedl. Generál Milhaud mi řekl: „Nechceme, abys nám postupoval, usedni po mé pravici, dokud neučiním z nepřátel podnož nohou tvých. Co máš, to dej, co nemáš, to nedáš!“ Spal jsem s generálem v jedné světnici a on mi pravil: „Ničeho se neboj, spi pokojně, nic zlého se ti nestane.“

Zrána dne 21. listopadu bylo veškeré okolí plno vojska francouzského. V neděli dne 24. listopadu obcovali Francouzi zpívané mši svaté. Generál Milhaud modlil se po celé služby Boží, kleče na zvláštním klekátku pro něho připraveném. Pokud poměry válečné dovolovaly, udržoval všude pořádek. V pondělí 25. listopadu zrána o půl páté hodině přijel posel, že Rusové znepokojují Francouze ve Vyškově. Následkem toho učiněn poplach a Francouzi vyjeli proti Rusům, a když je zahnali, vrátili se zpět k obědu. Za účelem spojení Francouzů odjeli tito dne 27. listopadu do Drnovic. Generál Milhaud zanechal mé péči vojáka, jenž si zlámal nohu.

Když však Rusové, v čele mající kozáky s carem Alexandrem a naším císařem Františkem, dne 28. listopadu, u velkého počtu se objevili, vypudili Francouze z Vyškova, přičemž činili na Francouze pravý hon jak na zvěř. V naší obci honili dva kozáci deset Francouzů. I zůstalo u nás sedm Francouzů raněných a v poli dva kozáci mrtvi.

Rusové táhnouce Lulčí vydrancovali celou faru a obec, jak vzteklí a hladoví psi, loupili a ničili jen, co mohli. To trvalo až do pozdní noci.

Zápas hlavní bitvy mezi Rusy a Francouzi započal v sobotu a protáhl se přes neděli 1. prosince a dosáhl nejvyššího stupně v pondělí 2. prosince. Z počátku se situace vyvíjela dosti příznivě pro Rusy až do 11 hodin dopoledne, ale když se Francouzům o odpoledních hodinách podařilo přemoci pravé křídlo naše, zahnali Rusy a Rakušany hodně nazad. A tak zůstalo vítězství Francouzům, ač porážka lidí byla na obou stranách převeliká. Po této bitvě, dne 3. prosince o půl 10. hodině dopoledne přijel generál Milhaud, zůstaviv své lidi na císařské silnici, by mi vzdal díky a pravil mi: „Můj milý faráři! Vzdávám ti díky za tak velké pohostinství tvoje! Řekni svým farníkům, že nejen s tebou, nýbrž i s nimi úplně spokojen jsem a že sobě přeji, bych se mohl odsloužiti tobě a jim.“

Dne 4. prosince dorazil do Lulče pěší pluk 1 400 mužů s plukovníkem Nikolasem a podplukovníkem Rodolinem. Předložil jsem jim salluvu guardiu (ochranný list), jenž mi byl generál Milhaud vyhotovil, načež řekli mi: „Dobrý faráři! Nic se neboj, nic se ti nestane!“ A tak u nás pobyli v tichosti dva dny. Generál Milhaud zanechal mi strážce, vojáka – Josefa Schaffera, jehož jsem u sebe podržel po 30 dnů, pak vyslovil mu díky a vyplativ mu 30 zlatých, poslal jsem jej domů. O něco později došel mě od generála Milhauda ze sv. Hipolitu tento list: „Já za tebe se modlím a prosím Tebe, aby ses i Ty modlil za mě! Pošli nám zpět do Francie vojáka, kterého jsem Ti zůstavil jako strážce domu Tvého a fary Tvé. Přijmi nejlepší pozdravy mé pro sebe, pro lidi své a milostnou neť Tvou, Marjanu. Budiž s Tebou mír, požehnání a ochrana boží.“

Tolik nám říká zápis kroniky farské o velké bitvě u Slavkova.

Tak končí krátká místní epizoda o dění v obci Luleč, ovlivněná bitvou u Slavkova na podzim roku 1805.

Poznámka autora: Dobové citace jsou uvedeny v původní řeči a slohu tehdejší doby.

Rudolf Klacek, 20. 11. 2013


nahoru