#
#
#
#
#

Navigace

Obsah

Nemojany

Obec leží na úpatí Drahanské vrchoviny v údolí potoka Rakovce, v nadmořské výšce 285 metrů, asi 8 kilometrů jihozápadně od města Vyškova. Jižní a jihovýchodní část katastru je nížinatá a leží na kraji Vyškovské brány. Západ tvoří smíšené lesy, které se táhnou k Brnu a na sever směřují do Moravského krasu. Vrch, na jehož úpatí obec leží, má název „Martin“, za což vděčí baroknímu kostelu sv. Martina, který tvoří významnou dominantu kraje.

Název obce pochází pravděpodobně od osobního jména Nemoj, ale nevylučuje se ani jiná možnost. První dochovaná písemná zmínka se nachází v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Okolí obce Nemojan bylo osídleno již daleko dříve. Podle nálezů různých předmětů a pozůstatků můžeme dobu počátku osídlení datovat na 120 000 let a možná ještě dříve. V držení obce nebo jejích částí se vystřídalo velké množství majitelů. Ať to byli páni z Lulče, Habrovan, Jan Dubčanský ze Zdenína, řád brněnských Jezuitů, Herringové nebo Gomperzové.Nemojany

Po vyhlášení samostatnosti, v roce 1918, jsou dějiny obce a okolí daleko více známé a popsané v kronikách nebo v regionálních článcích a literatuře. Dne 7. června 2006 byl obci opět udělen obecní znak a prapor.

Okrajem obce prochází železniční trať Brno – Přerov. Zastávka zde byla zřízena v roce 1874, a to na popud lulečských  radních, proto se jmenuje Luleč, i když je na katastru nemojanském. Osobní vlaky zde zastavovaly až do počátku 21. století. Obec je křižovatkou okresních silnic do Račic, Habrovan, Tučap a Lulče. Je také spojena se státní silnicí Vyškov – Brno a z ní je možný nájezd na dálnici D1 u Vyškova nebo Rousínova.

Na počátku 20. století, když nastává rozvoj techniky, objevila se v obci různá podnikatelská činnost. Bylo postupně otevřeno několik lomů na kámen, tři pískovny, hliník a pec na pálení cihel, činné byly dva mlýny, pekárna a další drobné provozovny. Kolem obce je mnoho polností, proto zde bylo hodně rozšířeno zemědělství. Ostatní práce schopné obyvatelstvo dojíždělo za prací do průmyslových podniků ve Vyškově, Rousínově nebo Brně. V roce 1924 byla provedena elektrifikace obce. Ve vsi vzniklo několik spolků a organizací. Některé časem zanikly, jiné se vytvořily a starají se o zájmovou činnost místních občanů a jejich dětí.

V obci se vyskytuje řada místních názvů, některé jsou již zapomenuté, jiné jsou opředeny pověstmi o vzniku jejich názvu a původu. Uveďme aspoň některé: Dvořiska, Na Hřeblách, Nivky, Racková, Kobylí hlava, Minářky, Draha, Za Brankou, Padělky, Kamený, Důlek pod cestou, Chobot, Hranáč, Podhoří, Kopaniny, Šraňky atd.

Časem se podoba obce proměňuje. Na mnoha místech je možno nalézt stopy generací minulých i současných. Některé jsou zmíněny na internetových stránkách naší obce.

Rudolf Klacek, březen 2014